10 kapitola

21. září 2011 v 18:03 | Lumieree |  The Vampire, his life and I
Předposlední... nevím co k tomu říct ale dalo mi to dost práce to celé přepsat


Škola skončila po pěti dlouhých a útrapných hodinách. Seděli ve školní jídelně a každý měl před sebou svůj talíř jídla.
"Další školní den je zamnou." Jediná Am se v tom jídle doslova hrabala, než aby ho jedla. Myslela nad tím, co při první hodině řekla. A koho popsala.

"Nelam si s tím hlavu. Mně to nevadilo." Potichu jí to Corny zašeptal do ucha. Přitom jí pohladil po zádech. Díky tomu zanechal na chvilku naložený talíř jídla. "Možná i trochu jo. Ale sám dobře vím, že chceš pro mě to nejlepší." Odtáhl se a dal se do jídla.
Na jeho slova jenom přikývla a dál se vrtala vidličkou v jídle. Daphne po ní házela svoje přesvědčovací pohledy, které dobře zabíraly. Pohled typu; "jestli nebudeš jíst tak si mě nepřej." Am se díky tomu pohledu dala do jídla, i když nuceně ale měla by něco jíst. Talíř s obědem dojedla jako poslední a ty tři už na ni jenom čekaly. "Nemusely jste na mě čekat." S těmito slovy odložila vidličku a pomalu se zvedla. Vzala si tašku a šla pomalu ven. Corny, Daphne a Ref jí následovaly. Nikdo ale nic neřekl. Do jejich žil se díky tomu vlila nedůvěra. Myslela jsi, že v nich ztratila důvěru. Hrdlem jí projel divný pocit. Tentokrát už to nebyla nedůvěra, něco jiného jí vyselo v krku. Vyšla ven před budovu, kde se nacházela jídelna. Měla ještě půl hodiny čas, než pro ni dojede Nikolaj. "Stalo se něco?" Promluvila v domnění, že se něco stalo, co by měla vědět. Ref, k ní zvedl oči a jemně promluvil.
"No, jen se nám ztrácíš před očima." Daphne jenom na jeho slova přikývla a odvrátila pohled. Nedokázala jí pohlednout do očí. Nakonec jí objala a pevně k sobě přitiskla. "Neztrácej se. Prosím. Hrozně tě ovlivnil, nám se to prostě nelíbí."
"Omlouvám se, jestli vám tím přidělávám starosti. Nechtěla jsem, ale nic a nikdo jiný mě nezbývá. A sama žít nemohu." Zašeptala to jemně do jejího ucha. "Budu tady stále s vámi." Tyto slova už řekla hlasitěji pro všechny.
Netrvalo to moc dlouho a doprostřed silnice před budovou přijelo červené Ferrari. Auto bylo zaparkováno na stranu. Pak se jen otevřely dvéře na místě řidiče a vylez z nich, Niko. Kouknul na tu celou skupinku. Ref, po něm hodil vraždicí pohled. Corny s Daphne, zase majetnický pohled. Přitom byla puštěna Amanda z jejich obětí. Ta jen natáhla k Nikovi ruku, usmála se. Přešel k ní od auta a vzal jí za ruku. Postavil se za ni a znova si prohledl každého - tentokrát zvlášť.
"Tyhle ty tři jsou mými nejlepšími přáteli." Koukne na Nika přes rameno. "Daphne." Ukáže na dívku s platinovými skoro až šedivými vlasy. Vedle Refa, úplně září. Ta jenom pokynula hlavou na pozdrav. "Vedle ní je Ref." Usměje se. Snaží se nastolit příjemnou auru. Moc se jí to ale nevedlo. "A poslední je Corny." Ukáže nejdříve na Refa a potom na Cornyho. Oba dva taky jenom pokynuly hlavou. "A tohle je Niko." Ukáže palcem za sebe na něj. Stále stojí za ní. Mlčel, neměl moc náladu na mluvu. Jen políbil Am do vlasů a objal jí kolem břicha.
Sklopila smutně oči k zemi. O to co se snažila, jí nevyšlo. Byla z toho docela dost smutná. Niko, sklopil oči k ní. Vládla mezi nimi dost napjatá chvilka. "Tak se měj tě pěkně." Vyprostila se z Nikova objetí, vydala se i s taškou k autu. Nasedla do auta, připoutala se. Koukla přes okno na Nika.
"Chudák holka. Ani jí neprojevíte soucit." Slova byly vyřčeny při jeho odchodu do auta. Nasedl za volant. Pomalu nastartoval a odjel z místa. Otočil se dál za budovou.
***
"Proč?" Sedí mu v klíně a drží se za jeho tričko. "Nechápu, proč tě nenávidějí." Svůj obličej mu zaboří do kožichu na jeho bundě, kterou stále má na sobě. Jeho ruce jí objímají kolem těla. Bylo to pěkný pohled, kdyby neměla takové otázky, které ho z části rozhodily.
"Oni si zvyknou." Pohladí jí po zádech jen dvěma prsty a ještě k tomu příjemně. Co kdybych jel už dneska? No asi by mě potom zaškrtila nebo by mě jenom seřvala. Ale nemohu jí teďko jí nechat samotnou. Na druhou stranu jí bude líp. Bude si moc srovnat myšlenky a nikdo jí nebude přitom hlídat, či provokovat. Pojedu už dneska. Bude to lepší. O to dřív se mohu vrátit. Jen nevím, jak to vezme. Omlouvám se. Políbil jí do vlasů. "Už je dost pozdě. Měla by sis jít lehnout." Natočil hlavu do boku a zadíval se na ní. Natočila na něj zrak a přikývla. Pomalu se začala zvedat z jeho klína, ještě neštěstím zakopla a padala na zem přesně mezi stolek a gauč, na kterém seděli. Byl tak rychlý, že ještě odstrčil stolek dál a chytil jí kolem pasu. Ale stáhla ho sebou. Při dopadu se bouchla trochu hlavou o zem ale ne nijak bolestně. Klečel nad ní na čtyřech. Srdce se mu splašilo, polkl na sucho a začal se rychle zvedat. Poté zvedl i jí ze země.
"Děkuji." Postavila se na nohy a usmála se. I to její srdce mohlo málem vyletět z hrudníku. Dala to jemně najevo na svém hlase. "Omluv mě." Otočí se a jde pomalu pryč.
"Počkej." Chytil jí za paži aby jí zastavil. Otočila se k němu, přešla blíž. "Opustila bys mě někdy?" Ani nevěděl, proč se na to ptá.
"Nevím. Možná ne." Byla dost překvapena, že se jí zrovna ptal v tu dobu.
"Děkuji." Pohladil jí po vlasech a ještě jí políbil na čelo. "Nic víc už nechci vědět." Hlas měl milí, příjemný a odhodlaný. Jenom přikývla. Pohladila ho zase po tváři a zase se rozešla do pokoje. Tentokrát jí už nezastavil. Jen se díval, jak odcházela po schodech do svého pokoje. Když mu zmizela z očí, sedl si zprudka na gauč. "Co to sakra bylo? Co jsem to řekl." Zvedl se, menším klusem doklusal k pokoji, kde se zrovna nachází ona. Chtěl zaťukat, neslyšel nic. Možná už spala. Otevřel pomalu dvéře. Potichu zaskřípaly panty. Vešel a zase potichu zavřel dvéře. "To jsem byl tak slepý?" Už si něco uvědomil, když se díval na spící krásku. Jeho slova byla vyřčena potichu s ladností. Přešel k její posteli. Sehnul se nad ni, pozoroval její spící obličej. Rychle usnula, ještě na sobě má oblečení do školy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sima Azael SongeNoir Miséricorde Sima Azael SongeNoir Miséricorde | Web | 21. září 2011 v 21:58 | Reagovat

no som zvedavá ako dopadne táto prvá časť ale tak zatiaľ to vypadá zaujímavo :))) a je to lepšie ako knihy od Lauren Kate ... to sa nedá čítať ... koki .. a tým, že som celé dni doma zavretá v posteli mi nedávajú inú moožnosť len ju dočítať :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama